Radek Urban je absolventem obchodní fakulty VŠE v Praze v roce 1987 a Swiss Banking Schoul v roce 1999 (zakončeno publikací práce „Emerging currency eurobonds: opportunity or threat“). Účastnil se také specializovaných kurzů, např. University of Virginia McIntire International Banking School, J.P.Morgan Central Bank Reserves Management Seminar, J.Henry Schroder Wagg and Co. Graduate Training Course a World Bank Assets and Liabilities Management Seminar. Od roku 2005 pracoval v Investiční společnosti České spořitelny, a.s. (ISČS) a předchozích 5 let pracoval v České spořitelně. Od r. 1990 do r. 2001 pracoval v České národní bance, naposledy jako ředitel sekce bankovních obchodů se zodpovědností za devizové a úrokové operace, správu devizových rezerv a agendu emisního agenta pro Ministerstvo financí. Dne 15.9.2011 byl jmenován náměstkem ministra financí ČR pro oblast legislativy finančního trhu
Od ledna startuje důchodová reforma. Jaké formy spoření na stáří se vyplatí a komu?
Důchodová reforma zavádí ve II. pilíři především princip zásluhovosti. Ten není přítomen v dominantním státním I. pilíři. Spoření na stáří se obecně vyplatí všem, kteří chtějí rozdělit rizika a mít více zdrojů svých příjmů ve stáří. Vyplatí se těm, kteří chtějí snížit svoji závislosti na státu a více spoléhat na sebe. Vyplatí se i těm spoluobčanům, kteří si chtějí snížit zdanění své práce a případně zajistit svým potomkům dědictví. Tedy souhrnně jde o reformu osobní odpovědnosti.
Byla důchodová reforma projednána s opozicí? Nemůže být ohrožena její kontinuita?
O důchodové reformě se vede diskuse nejméně patnáct let. Připomínám např. Bezděkovu komisi, která fungovala v době vlády současné opozice a navrhovala systém velmi podobný tomu, co nyní zavádíme. Z diskusí se všemi partnery vyplynulo mj. řešení, které spočívá v tom, že se II. pilíř nestal povinným, ale vstup do něj je dobrovolný. A konečně je tady také předdůchod, dohodnutý na tripartitě.
Jaký má na reformu názor NERV či světové organizace typu Světové banky?
Např. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje diverzifikaci rizik, zvyšování finanční stability a více motivace k vlastním úsporám. Členové NERVu se na přípravě reformy podíleli, a Světová banka také doporučuje stejné principy, jaké jsme použili i my.
Chystáte speciální kampaň na detailní představení důchodové reformy?
Propagační kampaň již probíhá. Pořádáme diskusní setkání v každém krajském městě. K reformě byl vypracován manuál s velmi podrobnými informacemi, každý se na něj může podívat na našem webu, nebo na speciálním webu k důchodové reformě: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/. Nepočítám pak další tiskové výstupy, tiskové konference, rozhovory a komentáře. V novinách se objevují několikastránkové přílohy výhradně věnované důchodové reformě a propagační kampaň také zahájily jednotlivé penzijní společnosti. Přístup k dostatečnému množství informací tedy má každý, koho to zajímá.
Průzkumy zatím ukazují, že druhý pilíř se chystá využít cca 2 % obyvatel. Jaké jsou tedy jeho skutečné výhody?
Číslo nemohu komentovat, protože jsem takový průzkum neviděl. Kromě obecných výhod popsaných v úvodu ještě dodávám, že výhodnost nelze porovnávat s vývojem státního důchodu z průběžného I. pilíře tak, jak jej známe v současnosti. Stát kvůli stárnutí populace jednoduše nebude dlouhodobě moci zajistit důchod na současné úrovni cca 40 % hrubé mzdy, aniž by to výrazně nezvýšilo dopad na veřejné finance. Řešením by mohlo být také další zvýšení věku odchodu do důchodu nebo zvýšení daní, ale všichni cítíme, že touto cestou nelze jít donekonečna.
A další výhody?
Další výhodou je regulované prostředí, které mj. zajišťuje velmi nízké poplatky v porovnání se všemi finančními produkty mimo II. pilíř. A také jsme jako v jednom z velmi mála odvětví našli opodstatnění pro cenovou regulaci, takže provize zprostředkovatelů je omezena nominální částkou. Když slyšíme od některých zprostředkovatelů, že prodávat II. pilíř se jim nevyplatí, znamená to, že jsme strop provizí nastavili dobře, protože vítězem je občan – účastník důchodového spoření. To rozhodně nelze říct např. ani o životním pojištění, ani o stavebním spoření.
Přináší vstup do II. pilíře nějaká reálná rizika?
Předně musím upozornit, že neexistuje žádná bezriziková investice. Neexistuje ani žádná jistota ohledně výše důchodu ze státního pilíře. Při konstrukci II. pilíře jsme do něj zabudovali propracovaný mechanismus, který rizika snižují na minimální úroveň. Penzijní společnosti musí splnit velmi přísné podmínky, aby vůbec mohly vstoupit na trh. Na činnost penzijních společností dohlíží Česká národní banka, na jednotlivé finanční transakce pak banka ve funkci tzv. depozitáře. Majetek penzijních společností je oddělen od úspor účastníků. Dále je důležité, že penzijní společnosti mají velmi silně regulovány maximální náklady na správu majetku, které jsou nejnižší ze všech finančních produktů (např. u fondu státních dluhopisů 0,3% ročně). Navíc v posledních letech před důchodem se aktivuje tzv. autopilot, který povinně „zkonzervativňuje“ úspory do nejvíce bezpečné formy a nakonec také připomínám, že úspory ve II. pilíři jsou ochráněny před exekucí.
Jak je v současné době využíván třetí pilíř?
Na to, že to je nepovinný systém – měřeno počtem účastníků (připomínám, že jich je víc než pět miliónů), je třetí pilíř využíván velmi dobře. Ale měsíční úložky jsou stále nízké a nepostačují na dostatečné zabezpečení na stáří. Navíc jen minimum lidí jej využívá na vyplácení měsíční renty, úspory jsou obvykle vybírány najednou a často použity na jiné účely, nikoli na zabezpečení na stáří. Kromě toho historicky nastavená pravidla investování nutila penzijní fondy investovat dlouholeté úspory s jednoročním horizontem. Na tyto problémy jsme reagovali a s účinností od 1.1.2013 pravidla změnili. Změnil se i systém státní podpory tak, abychom občany motivovali k vyšším úložkám.
Co se bude dít v případě, že by byla důchodová reforma zrušena po příštích volbách?
Nemohu komentovat politická rizika. Domnívám se však, že provedené změny nakonec zrušeny nebudou.
