II. PILÍŘ JE VÝHODNÁ PŘÍLEŽITOST

Ludmila Müllerová (1954) Je vdaná, má dvě dcery, Kateřinu a Martinu. Po maturitě na gymnáziu v Lanškrouně absolvovala nástavbové studium na SEŠ Tišnov. Posléze vystudovala v Brně provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské, kde získala titul inženýr. V letech 1976 – 1991 pracovala Ludmila Müllerová v administrativních a ekonomických profesích u několika státních podniků a družstev (JZD Horní Čermná, Východočeské papírny Lanškroun, Státní statky Bruntál). Od roku 1991 podnikala v oblasti ekonomiky a účetnictví a odtud v roce 1994 odešla do nemocnice Bruntál, kde až do roku 1998 pracovala v ekonomických funkcích. V roce 1998 byla Ludmila Müllerová zvolena poslankyní Poslanecké sněmovny PČR, kde se zabývala především oblastí sociální politiky. V letech 2002 – 2004 působila na Ministerstvu práce a sociálních věcí jako náměstkyně ministra odpovědná za oblast sociální politiky, sociálních služeb a rodinné politiky. Od listopadu 2004 do roku 2010 pracovala jako senátorka Senátu PČR. Členství v KDU-ČSL Ludmila Müllerová ukončila ke dni 10. června 2009. Od vzniku Přípravného výboru TOP 09 v červnu 2009 byla jeho členkou. Do roku 2011 byla místopředsedkyní TOP 09. Ludmila Müllerová je ministryní práce a sociálních věcí od 16. listopadu 2012.

Co je vaším hlavním cílem, s jakou vizí na Ministerstvo práce a sociálních věcí vstupujete?

Ministerstvo práce a sociálních věcí chci více otevřít klientům. Ráda bych dosáhla toho, aby bylo úřadem vstřícnějším a komunikativnějším. Rozhodně bych chtěla s lidmi komunikovat tak, abych předešla nedorozuměním a obavám, kdy lidé třeba úplně nerozumějí některým připravovaným změnám, jež se jich bezprostředně dotýkají. Mým cílem je, aby ministerstvo bylo úřadem, který tady bude pro klienty, nikoli pro úředníky. Kromě změny komunikace celého resortu považuji za klíčové sKarty a důchodovou reformu. V případě sKarty je nutné, abychom z ní vytvořili moderní, ale dobrou a přátelskou službu pro občany, kteří potřebují pomoc státu. Rozhodně bych také ráda občany přesvědčila o tom, že nová možnost, jak se zajistit na stáří – tzv. II. pilíř, je pro ně dobrá příležitost.

Jste jedna z mála žen ve vládě. Co podle Vás přináší ženy jiného do politiky? Měly by politické strany zavést kvóty zaručující rovné zastoupení obou pohlaví?

Myslím, že ženy přinášejí do politiky jiný přístup. Obecně nemají tolik potřebu soupeřit, ale mají tendenci víc spolupracovat, komunikovat, tvořit. Jsou empatičtější a ochotnější vyslechnout i názor protistrany, což je pro politiku velký přínos. Podle mého názoru mají ženy mnohdy i lepší sociální cítění a více se zajímají o potřeby druhých. Na druhé straně nejsem zastánkyní zavádění kvót. Věřím, že česká společnost k většímu zastoupení žen (nejen) ve veřejných funkcích politice i obecně na vrcholných pozicích ve firmách časem přijde sama. Některé firmy už tuto výhodu rozpoznaly a rozhodně ji využívají v konkurenci.

Jak se díváte na nedávnou směrnici Evropské komise, navrhující 40 procentní zastoupení žen ve vedení velkých firem?

Směrnice se týká složité problematiky a jednotlivé státy EU se s ní vypořádávají každý po svém. Česká republika se k návrhu Evropské komise staví velmi rezervovaně. Podobný postoj zaujímají i další státy, jako například Maďarsko, Holandsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Bulharsko. Tyto země loni v září zaslaly komisařce Redingové a předsedovi Evropské komise Barrosovi dopis, ve kterém je vyzvaly, aby směrnici nepředkládali. Otevřeně negativně se k návrhu postavilo Německo. Naopak Velká Británie zaujala pozici „mírně pozitivní“, tedy tento návrh nevnímá jako závazný požadavek či kvótu k dosažení cíle 40 procent žen v řídících radách podniků, ale jako závazek k zavedení procedurálních pravidel.Pokud bychom měli podobný zákon připravit v Česku, bylo by předkladatelem a gestorem pro přípravu rámcové pozice ministerstvo spravedlnosti, které má na starosti také antidiskriminační zákon a obchodní právo. Moje ministerstvo by bylo v roli spolugestora, neboť se zabývá politikou rovných příležitostí pro muže a ženy.

Platební systém sKaret se stal kontroverzním, čím si to především vysvětlujete?

Zavádění sKaret od začátku sledovala pečlivě média a ta ho zhodnotila negativně. Každá nová moderní věc znamená pro mnohé občany také velkou změnu, a proto si musí své místo těžce vydobýt.  V tomto případě se občanům nelíbilo především to, že by museli povinně novou kartou platit. Je pochopitelné, že zvlášť v případě starších lidí a těch, kteří mají problémy s pohybem, taková novinka vyvolala strach a odmítnutí. Mnozí měli obavy, že se nově jen obtížně dostanou k dávkám, na něž mají nárok. Ministerstvo nedokázalo dobře vysvětlit výhody sKarty a média zavedení novinky také nepomohla.

Bude platební funkce sKaret povinná pro všechny?

Než si lidé převezmou svoji sKartu, mohou dostávat státní dávky převodem na svůj bankovní účet nebo přímo v hotovosti. Chystáme ale zásadní legislativní změny, které vyplývají z dohody s Českou spořitelnou a Českou poštou. Ty vedou k tomu, že občané, kteří nejsou zvyklí používat jakékoliv bankovní karty, mohli získat dávky jednoduše jen složenkou. Platební funkce bude u nové sKarty tedy dobrovolná. Nová sKarta ale bude sloužit jako identifikační karta.

Čeho přesně se týká změna smlouvy Vlády ČR a České spořitelny k sKartám?

Změna je především v tom, že do budoucna nepočítáme s výplatou důchodů přes sKarty. Tato možnost byla dosud součástí smlouvy, stejně jako závazek provádět přes sKarty výplaty alespoň 98 procent objemu všech dávek. Ten se bude také měnit.

Jakým způsobem může sKarta zabránit zneužívání sociálních dávek?

Právě systém výplaty dávek pomocí sKaret pomáhá zamezit zneužívání sociálních dávek. Je totiž možné omezit použití karty, jako platebního nástroje, jen na vybrané kategorie obchodů (například na potraviny a zdravotní péči nebo na úhrady faktur za služby). V případě, že by se klienti snažili kartou zaplatit například v herně nebo ve zlatnictví, kartu jim to odmítne.

Jak se vyrovnáváte s tím, že pokud příští volby vyhraje ČSSD, netají se tím, že systém sKaret zruší? Co se v takovém případě stane?

sKarta je moderní prostředek výplaty dávek, který u nás teprve začíná fungovat.  Podobný systém výplaty zavedla a využívá již řada evropských zemí, například Velká Británie, Itálie, Finsko a další, mimo Evropskou unii třeba také Spojené státy americké. Zavedení takové novinky, jakou sKarta pochopitelně je, média velmi sledovala a mnohdy také hodnotila negativně. Já osobně vnímám řadu dřívějších výhrad občanů jako opodstatněnou. Právě proto jsme s partnery vedli jednání a budeme upravovat smlouvu s Českou spořitelnou tak, aby sKarta byla ještě vstřícnější službou pro občany. Nechci spekulovat o to, jestli dnes opoziční ČSSD tento systém zruší. Pokud něco funguje, je nesmysl to rušit. Byl by to krok hluboko zpátky. Představte si, že máte možnost volat z mobilu, ale dál trváte na pevné lince. Přestože je pro vás mobil cenově výhodnější. Na mobilní telefony jsme si časem téměř všichni zvykli a zvykli si velmi rychle i naši senioři. Je pouze potřeba některým lidem s technickými novinkami trochu pomoci, vysvětlovat a dát jim i více času. Samozřejmě by měli mít možnost (byť třeba za mírný, tj. regulovaný poplatek) dále využívat i to, na co jsou zvyklí. Proč ale bránit v pokroku těm, kteří o něj stojí?

Ústavní soud zrušil veřejnou službu, která byla povinně zavedena na úřadech práce. Chystáte se ji nadále zachovat a předložit znovu po přepracování výtek Ústavního soudu? V jakém termínu?

Veřejnou službu chceme zachovat, nebyla jako institut zrušena a žádají nás o to především obce. Pracovat v ní je však nyní dobrovolné a nikdo není za bezdůvodné odmítnutí nabídky veřejné služby nebo neplnění povinností  v souvislosti s ní potrestán tak, že bychom ho vyřadili z evidence uchazečů o zaměstnání. Připravujeme v souvislosti s nálezem Ústavního soudu návrhy změn zákonů a věřím, že během následujících měsíců je také předložíme do vlády.

Penzijní reforma zatím nezaznamenala velký zájem obyvatelstva. Podíl ekonomicky aktivních občanů rozhodnutých vstoupit do druhého pilíře navíc neustále klesá – v současné době činí asi jen 2%. Chystáte v tomto ohledu nějaká speciální opatření příp. intenzivní kampaň?

Smlouvy o vstupu do druhého pilíře je možné uzavírat teprve od začátku ledna. Myslím, že je předčasné vyvozovat jakékoli závěry o údajném zájmu nebo nezájmu lidí o reformu. Předpokládáme, že ve věkové skupině 35 – 45 let vstoupí do druhého pilíře asi 50 procent ekonomicky aktivních lidí.

U lidí v tomto věkovém rozmezí totiž bude zájem určitě největší, důchodová problematika se jich již dotýká, zajímají se o ni a vědí, že si budou muset „přispořit“. Překvapit mohou i lidé nad 45 let, od příjmu 25 tisíc Kč se totiž zapojení do druhého pilíře vyplatí i jim. Myslíme si ale, že tady již bude procento zapojení menší. Odhadujeme, že ve věku 45 – 50 let maximálně jedna třetina a po 50 roce bude účast rychle klesat.

Informační kampaň k důchodové reformě máme připravenou a už jsme ji zahájili. Společně s Ministerstvem financí a Českou daňovou správou vysvětlujeme úředníkům a zájemcům všechny důležité změny týkající se důchodů. Připraveny jsou akce v regionech (od začátku ledna do konce března se koná celkem 15 kulatých stolů), manuál k reformě, letáky, call centrum, speciální web a další akce.

Také v případě důchodové reformy prohlásila opoziční ČSSD, že v případě vítězství v příštích parlamentních volbách, všechny doposud schválené reformní zákony zruší. Neměla být podle Vás důchodová reforma vyjednána napříč politickým spektrem, aby byla zaručena její kontinuita?

Důchodová reformu jsme diskutovali se všemi partnery, tedy i s opozicí. Když jsme vytvářeli zákony, snažili jsme se zohlednit i názory opozice, které vyplývaly z našich jednání. Jedním z příkladů takového kompromisního řešení je dobrovolnost vstupu do druhého pilíře (původní vládní návrh předpokládal povinný vstup) nebo dohoda na vzniku předdůchodů.

Napsat komentář