Až 70% nových firem v Evropské unii dokáže přežít první dva klíčové roky své existence. To je velmi dobrá zpráva vzhledem k tomu, že obecně se naopak věří, že většina firem končí, ještě než oslaví první narozeniny. Jenže vyhlídky do budoucnosti rozhodně nejsou úplně bez otazníků.
Podle OECD se pátých narozenin dožije jen 50% evropských start-up firem. A situace v České republice se od evropského trendu moc neliší. Podíl českých start-up firem, které jsou v současné době již aktivní nebo se nachází v počáteční fázi svého provozu, je dokonce vyšší než evropský průměr. To určitě rádi slyšíme, protože to svědčí o silném podnikatelském duchu. Bohužel, podíváme-li se na procento mladých firem, které končí neúspěchem, vidíme, že jsme lehce nad evropským průměrem. Jak potvrzuje jedna studie OECD, možnost bankrotu je jedním z nejobávanějších rizik, kterým start-up firmy čelí. I když se ale firmě podaří přežít těch pár prvních let, najít si své mísečko na trhu a začít generovat příjmy, musí se vypořádat s jiným druhem rizika, o kterém se tak často nemluví. Proč tedy tolik firem selhává nebo ztrácí na dynamice i poté, co si s úspěchem zajistí finance a přetvoří svou strategii do obchodního plánu? Je něco, na co podnikatelé prostě zapomínají? A jaká řešení by jim mohla pomoci stabilizovat svůj růst?
Komerční úspěch a dobré financování jednoduše nestačí, chceme-li z malé start-up firmy vybudovat udržitelný business. Tou novou výzvou pro nové podnikatele je řízení talentů. Je až zarážející, kolik start-up firem neumí rozvíjet potenciál svých zaměstnanců. Lidé jsou základním stavebním kamenem jakéhokoli podniku. Konkurence od vás navíc může okopírovat v zásadě cokoli, jen ne talent vašich lidí. A přesto se na našich školách neučí, jak pracovat na rozvoji lidí, měkkých dovedností a EQ (emoční kvocient nebo EQ-i – inventář emočního kvocientu je měřítkem emoční a sociální inteligence).
Jako poradce spolupracuji s několika uznávanými organizacemi včetně European Academy of Business in Society, Junior Achievement Young Enterprise Europe a největší studentskou organizací na světě AIESEC, která mladým lidem nabízí mezinárodní platformu pro objevování a rozvíjení vlastního potenciálu. Při práci se start-up firmami a mladými podnikateli se setkávám s jednotlivci, kteří již umí dobře zacházet s technologiemi a zároveň se již učí pracovat na poli marketingu a prodeje. Když se ale start-up firmám začne dařit, často začnou růst tak rychle, že jim už nestačí jejich stávající lidské kapacity a zároveň ještě neumí mladé talenty rozvíjet, vychovávat a inspirovat. Dosažení udržitelného růstu je pro mladé firmy klíčovým momentem ekonomického cyklu, kdy se musí postavit třeba i větším výzvám a nejistotě než na úplném začátku své cesty. Podnikatelé by měli na rozvoj zaměstnanců myslet daleko víc, než dnes. Začít by mohli třeba lepším pochopením sebe sama.
Podnikatelé by se měli podívat sami na sebe a na svůj tým, protože úspěch nezávisí pouze na prodeji služeb a produktů nebo na udržení zájmu investorů. Schopnost porozumět vlastním dovednostem, silným stránkám a vášním ve vztahu k lidem a prostředí okolo nás je klíčem nejen k osobnímu úspěchu, ale i k úspěchu start-up firem. Tato schopnost sebereflexe hraje dvojí roli. Zaprvé, pokud víte, v čem jste dobří a na čem vám záleží, a pokud to umíte využít, budete schopni lépe využít různé příležitosti, které se vám ve vašem okolí naskytují. Zároveň budete mít i možnost uvědomit si své specifické konkurenční výhody – čím jste ve svém oboru jedineční, co na vás ostatní mohou ocenit.
Zadruhé, víme-li v čem jsme sami jedineční, můžeme lépe chápat ostatní, rozpoznat jejich vlastní jedinečný talent a lépe porozumět lidskému kapitálu firmy – uvědomíme si, jaké znalosti přináší jednotlivé členové týmu a partneři a jak mohou přispět k rozvoji mladé firmy. Pochopení silných stránek a motivace kolegů nám do rukou dává výborný nástroj, který nám pomůže odhalit jejich potenciál a inspirovat je k využití svých dovedností k naplňování firemního poslání a vize. Pro zlepšení sebereflexe si můžeme položit několik otázek, které lze aplikovat i na týmy, partnery a zákazníky. Otázky musí být jednoduché a vyžadují stejně jednoduché a přímočaré odpovědi. Pokud nejste na následující otázky odpovědět jednou větou, je asi na čase se nad sebou zamyslet. Můžeme začít těmito zásadními otázkami: V čem jsem opravdu dobrý? Co mě baví? Co mě motivuje a dobíjí mi energii? Jak se chovám k ostatním a jak s nimi komunikuji? Jak doplňuji své kolegy?
Další skupina otázek, na které podnikatelé nesmí zapomínat, chtějí-li využít talent zaměstnanců svých start-up firem, začíná slůvkem „proč?“ Nechceme-li zůstat pouze u sebepoznání a aktivace lidského kapitálu našeho podniku, musíme udělat další krok, a to stát se skutečným lídrem a mistrem komunikace, ne jen obyčejným manažerem. Jedinečné kvality kolektivu umí rozpoznat každý dobrý manažer, a lídr jde ještě dál a dokáže zaměstnance nadchnout pro firemní vizi tak, aby celé organizace chápala poslání firmy a přispívala k jejímu naplňování. Zatímco manažer se soustředí na to, co má po ruce a jak toho co nejlépe využít, lídr se na podnikání dívá v širším kontextu, promýšlí poslání a vizi firmy a inspiruje zaměstnance. Právě v tom spočívá rozdíl mezi taktickým a strategickým myšlením – první je prostředek k dosažení určitého cíle, ale druhé vám může dát sílu dosáhnout to, co chcete.
V budoucnosti by evropské vzdělávací systémy mohly do svých osnov v nějaké formě rozvoj těchto dovedností zařadit vzhledem k tomu, jak jsou důležité pro výchovu úspěšných podnikatelů a lídrů. Zároveň tyto dovednosti pomohou udržet konkurenceschopnost evropských ekonomik. Do tohoto úsilí by se mohly zapojit i podnikatelské inkubátory, protože i tyto dovednosti jsou součástí správného nastartování firmy. Právě inkubátory by díky specializovaným mentorům mohly odvést obrovský kus práce. Samozřejmě, při rozjezdu firmy a budování spolehlivého toku příjmů se podnikatelé pochopitelně více zajímají o zajištění financí, právní, účetní a administrativní pomoc. Pokud ale chtějí dlouhodobě fungovat, nikdo z nich si nemůže dovolit odsouvat lidi a jejich talent na druhou kolej.
Podnikatelům lze na tomto poli pomoci různými způsoby a již dnes existují platformy, které slouží právě k těmto účelům. I u nás v Microsoftu investujeme do zdrojů, kterých mohou start-up firmy využít. Náš celosvětový program BizSpark například podporuje celou síť různých organizací – od inkubátorů, přes investory, poradce až po vládní agentury – které v této oblasti působí a zajímají se o to, jak může software pomoci nastartovat inovace a podnikání. BizSpark pracuje s mladými softwarovými firmami, kterým nabízí přístup k vývojářským nástrojům, kontakty na velké hráče našeho odvětví a pomoc s marketingem. Program nezajišťuje jen technickou podporu, ale také školení v podnikatelských otázkách a spolupráci se sítí více než 2.000 partnerů. Od svého vzniku v roce 2008 program BizSpark přilákal přes 45.000 společností ze 100 zemí světa.
Mladá firma nikdy nebude skutečně úspěšná, pokud nebude investovat do rozvoje talentů, budování lidského potenciálu a zapojovat svůj lidský kapitál do naplňování své vize a poslání. Zboží a služby vznikají kombinací růstu lidských zdrojů a dobrých hmotných aktiv. Skutečnou návratnost investic nepohání jen solidní přísun příjmů – musíme se na věci dívat z nadhledu a mezi naše hlavní cíle zařadit i návratnost lidského kapitálu.
Autor: Jan Mühlfeit
