Led zářivka nejdříve svítila neviditelně.
Led zářivka posunula kvalitu lidského života o kus dopředu. Dnes jde o tak běžnou a samozřejmou součást domácího i pracovního vybavení, že málokoho napadne bádat, kde se tady vzala. Je to stejné jako s mnoha jinými domácími „zázraky“. Někdo musel vymyslet mixér, mikrovlnou troubu nebo indukční plotýnku. Snad jen “papiňák” zůstal v obecném povědomí díky jménu Denise Papina, francouzského fyzika, který v hrnci zkrotil tlak. Stejné je to i s osvětlením. O žárovce coby skutečně převratném vynálezu 19. století se ví, že ji úspěšně patentoval a do výroby zavedl Thomas Alva Edison, byť přísně vzato její vynálezcem není. Takže otázka zní: Kdo má na „svědomí“ led zářivku? Ponořme se na chvíli do její historie.
LED zářivka je vlastně dioda, což ostatně naznačuje už její jméno. LED, tedy Light-Emitting Diod znamená dioda vyzařující světlo. Na světlo světa poprvé přispěla svou svítivostí v sedmdesátých letech minulého století. Byť jde o navazování na práci široké řady vědců, zejména fyziků a elektrotechniků, dá se za jejího stvořitele prohlásit Nick Holonyak junior.
Narodil se 3. listopadu 1928 a v komunitě vědců se proslavil v roce 1962. Jím představená “ledka” vyzařovala místo infračerveného záření viditelné červené světlo. Lidé, nejprve vědci a následně i veřejnost poprvé viděli LED zářivku svítit ve spektru, které lidské oko zaznamená. Holonyak demonstroval svůj fyzikální vynález dne 9. října 1962 při práci ve výzkumné laboratoři společnosti General Electric v Syracuse v New Yorku. Dlouho zůstalo jen u červeného světla. Možná ještě máte někde po babičce či dědovi televizor nebo rozhlasový přijímač s červenou kontrolkou. Teprve později se vývoj posunul i k dalším barvám, ale výkon byl stále extrémně nízký.
Proč se LED zářivkami nesvítilo dřív?
Zajímavé je, že kdyby se v roce 1907 vědci zabývali tehdy objeveným žlutým světlem u karbidu křemíku, možná by v vynálezu led zářivky došlo dříve. Jenže věda se skládá z tisíců drobných kroků i drobných přehlédnutí. Přestože „ledky“ dokázaly vyzařovat viditelné světlo, nebylo ho tolik, aby mohly kvalitně osvítit místnost. Jako svítící kontrolky byly ideální, ale komu by se chtělo u kontrolky číst? Samotný termín „elektroluminiscence“ pochází z díla francouzského fyzika George Destriau, jež v roce 1936 publikoval zprávu o světle vyzařovaném z práškovitého sulfidu zinečnatého poté, co se do něj vpustí elektrický proud.
První LED zářivka emitující neviditelné světlo v infračerveném spektru neměla na první pohled žádné praktické využití. K čemu je světlo, které sice měřitelně vyzařuje, ale ve skutečnosti nesvítí? Navíc šlo, jak už to ve světě vědy často bývá, o náhodný vynález, neboť Robert Biard a Gary Pittman se snažili coby zaměstnanci Texas Instruments přijít na laserovou diodu. To se psal rok 1961. Nicméně vědci vzájemně sdílejí poznatky a tak náhodný vynález se tak mohl dál rozvíjet. Díky Biardovi s Pittmanem se mohl záležitosti experimentálně chopit Nick Holonyak junior, jemuž se už o rok později rozsvítila skutečná LED zářivka, byť její svítivost byla, řekněme to kulantně, poněkud nedostatečná.
Teprve později, v sedmdesátých létech, došlo ke kombinaci dalších prvků, které jednak zesilovaly svítivost a zároveň umožňovaly měnit barvu světla tak, jak ji známe dnes. Poměrně důležitou roli v tom hraje prvek zvaný gallium, což je snadno tavitelný, do stříbřita zbarvený kov. Aby bylo možno pochopit historii LED zářivek do detailů, bylo by potřeba mít poměrně široké elektrotechnické, ale i chemické znalosti. Zůstaňme u toho, že jde vlastně o relativně mladý vynález, jež se s nebývalou měrou uchytil.
Současná věda je natolik vzájemně provázaná, že nebýt generací vědeckých předchůdců, zdaleka bychom si nežili tak spokojeně jako dnes. Ostatně i tyto řádky jsou psané za svitu stolní LED lampy, přičemž “ledky” svítí na notebooku, z LED pásek i v hodinách na pracovním stole.
