Také při svých zahraničních cestách řešíte, který terminál slouží ke kterým odletům a jestli se u nich nechá odstavit na delší dobu auto? Třeba parkovani terminal 2 https://1parking.cz. Parkování je možné či nikoliv? Věřte mi, v zásadě kvůli ceně ne. Samozřejmě se bavíme o Letišti Václava Havla. V Praze je totiž ještě několik dalších letišť. Proč zmiňuji zrovna dvojku? Protože odtud se létá v rámci Schengenského prostoru, což jsou čím dál oblíbenější eurovíkendy. V případě našinců spíš prodloužené víkendy. Dají se pořídit celkem snadno, covidová krize srazila ceny ubytování na platformách pronajímajících ubytování.
Rovněž letenky se občas dají pořídit extrémně nízko, v řádech stokorun, maximálně jednotek tisícikorun. Ovšem letecké společnosti nejsou hloupé a ty nejlevnější lety bohužel nejsou víkendové.
Já si tak zaletěl na výstavu do Londýna. Vlastně jsem ani tak moc nechtěl, jenže když Tate Gallery je na rozdíl od české Národní galerie kvalitou vystavovaných děl někde jinde. A to úplně opomíjím tanečky kolem českého vedení. Matně si vzpomínám na situaci, kdy český ředitel Národní galerie prodal ústavu, kterému šéfoval, vlastní obrazy za hodně slušnou částku.
Takže Londýn. V sobotu to byla zmiňovaná Tate Gallery s nápisem „pro všechny a navždy zdarma,“ v neděli Přírodovědné muzeum. V té galerii seděla školní třída před Picassem a učila se malovat. Nadchlo mě to. Viděli klasika, mohli si to zkusit přímo podle jeho originálu a nemuseli za to platit. Chvíli jsem se s tou představou srovnával, mám pocit, že u nás by moc průchodná nebyla.
Ale stejně mě víc oslovilo Přírodovědné muzeum. Jsem totiž spíše přírodní než kavárenský typ. Byť uznávám, že jsem si zašel na panáka absintu do pražské kavárny Slávie, abych si prohlédl tamního Pijáka absintu, který namaloval Viktor Oliva v roce 1901. Na něm mě nejvíc zaujal ten úslužný číšník v pozadí, vlastně taková nenápadná postava, protože pozornost má strhnout piják a zelená absintová víla. Zatímco obraz zaujal, absint nikoliv. Tohle pití fakt není pro mě.
Ale vraťme se zpět k odletovým terminálům. Hlášení v autobuse vás sice upozorní který terminál slouží k jakým odletům, ale kdybychom jeli autobusem, tak se nebavíme o parkování. Praha je ve smutné situaci, kdy k ní nevede, a ještě řadu let nepovede, přímá příměstská linka z centra, ideálně metra. A tak i milovníci krátkých výletů přijíždějí a místo aby přímo zaparkovali u terminálu dva musejí hledat parkování poblíž letiště.
Naštěstí tam jsou a ceny jsou naprosto v pohodě. Navíc nabízejí odvoz vlastním autem k terminálu a po domluvě pro vás i přijedou a popovezou vás zpět k vašemu autu. Takový full servis: parkování, hlídání i odvoz. Přiznám, že jsem si na to tak zvykl, že už ani nehledám jinou alternativu. Eurovíkendy zbožňuji.Ovšem do Drážďan jsem dojel autem, takže jsem na vlastní oči viděl Mayský kodex, který je napsaný na kůře fíkovníku. Ano, i Mayové psali „knihy“ daleko před vynálezem knihtisku.
Na Britské ostrovy bych se sice díky eurotunelu dostal taky, ale letět znamená slušnou časovou úsporu. A dát panáka skotské ve Skotsku je o něčem úplně jiném,než si ho dát u nás v baru. Je to podobné, jako kdyby si měl Angličan dát plzeňské v Plzni nebo Birminghamu. Nejde jen o alkoholický nápoj samotný, ale atmosféru okolo. Třeba to pivo. Kdykoliv můžu, stavím se v některém z českým minipivovarů. Jasně, že ne vždy je pivo TOP, ale překvapivě často je. Nejde jen o experimentování a opovrhování klasikou; vůbec ne. Plzeňské mám rád. Ale jsem si vědom, že to není jediné pivo na světě, stejně tak jako škoda není jediná značka auta a Miloš Forman není jediný český režisér, který uměl točit famózní filmy. A to bez ohledu, že jeho Přelet nad kukaččím hnízdem patří v mém soukromém hodnocení mezi desítku nejlepších filmů, které už jsem viděl hodněkrát a určitě se k nim ještě hodněkrát vrátím.
Teď se ovšem vrátím se úplně na začátek: parkování u terminálu dva je sice v zásadě dlouhodobě nemožné, ale řešení je v pohodě. Takže dokud to půjde, budu si občasných „euroúletů“ dál užívat.
